Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Slované

Milena Doušková, 27.04.2017, Zajímavos…, Komentáře - 2

Jako slovanské státy jsou označovány státy, ve kterých tvoří slovanské obyvatelstvo majoritu společnosti. Mezi současné slovanské státy patří Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Chorvatsko, Makedonie, Polsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina.

Rusové – 150 milionů
Ukrajinci – 57 milionů
Bělorusové – 10 milionů
Rusíni – 1,2
Poláci – 60 milionů
Češi – 10,5 milionů
Slováci – 7 milionů
Slezané – 5 milionů
Moravané – 525 087
Kašubové – 233 000
Lužičtí Srbové – 70 000
Srbové – 12 milionů
Bulhaři – 10 milionů
Chorvati – 8,5 milionů
Bosňáci – 4 miliony
Slovinci – 2,5 milionů
Makedonci – 3,5 miliony
Černohorci – 625 000

Baltové: Litevci, Lotyši

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, žijící především ve střední a východní Evropě. Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy. Mnoho Slovanů později také osídlilo Sibiř, střední Asii a emigrovalo do různých částí světa. V současnosti mluvčí slovanských jazyků obývají víc než polovinu území Evropy, je to největší počet rodilých mluvčích v Evropě.

Do přelomu 9. a 10. století mluvili Slované praslovanštinou, ta se poté začala rozpadat na jednotlivé slovanské jazyky. Prvním doloženým písmem užívaným Slovany je hlaholice vytvořená v 60. letech 9. století pro zápis staroslověnštiny svatým Cyrilem, v 90. letech stejného století pak byla vytvořena v Bulharsku cyrilice. Cyrilice poté dala vzniknout různým národním abecedám, které jsou souhrnně často označovány jako azbuka. Azbuka se v současnosti používá k zápisu běloruštiny, bulharštiny, makedonštiny, srbštiny, ukrajinštiny a ruštiny, tedy jazyků ortodoxního a řeckokatolického kulturního okruhu. Kromě toho je užívána také pro některé neslovanské jazyky. U ostatních slovanských jazyků, jejichž mluvčí náleží do římskokatolického kulturního okruhu, je používána latinka. Výjimečně se historicky užívala i jiná písma, příkladem jsou staročeské glosy v židovských spisech, psané hebrejským písmem. Hypotéza o existenci předkřesťanského slovanského písma obecně není přijímána.

Rozšíření Slovanů v 6.–7. století

Problematika vzniku slovanského etnika, tedy jeho etnogeneze, zůstává stále nedořešenou otázkou. Slované se objevili v polovině prvního tisíciletí bez jasné návaznosti na předchozí kultury a ve velkém počtu osídlili rozsáhlé území Evropy. Podle některých teorií se zrodili smíšením různých etnických skupin, tomu však neodpovídá rozsáhlá expanze kmenů s jednotným jazykem a kulturou.

Slované usídleni na počátku svého rozšíření, jsou:

Migrační teorie, podle které se Slované rozšířili ze své pravlasti, umísťované do Zakarpatí. Zastával ji například český archeolog Lubor Niederle. Autochtonní teorie, podle které Slované už před svým rozchodem obývali rozsáhlá území východní a střední Evropy. V současnosti je tento názor menšinový. Za předchůdce Slovanů bývá někdy považována zarubiněcká kultura, rozšířená mezi 3. stoletím př. n. l. a 1. stoletím na Ukrajině. Podle některých badatelů byla tato kultura částečně baltská či baltoslovanská. Za praslovanskou bývá také považována kultura przeworská, existující od 2. století př. n. l. do 4. století v Polsku, mohla být společně tvořena Slovany a Germány. Pojítkem mezi zarubiněckou kulturou a historickými Slovany může být kultura černjachovská, která byla nejspíš multietnická.

Někdy jsou předkové Slovanů hledáni i dále v minulosti, podle některých badatelů to byli například Budinové, Neurové a dokonce Skytové-oráči, zmiňovaní Hérodotem. Mezi další uvažované předky patří kmen nazývaný Venetové či Venedové, známý římským autorům 1. a 2. století, Pliniovi staršímu, Tacitovi a Ptolemaiovi. Žili mezi Vislou, Baltským mořem, Karpaty a sídly Peucinů a Fennů (nejspíše Ugrofinů), ale nevědělo se o nich, s jakým etnikem jsou příbuzní. Tato otázka je nedořešena dodnes.

S jistotou lze o původu Slovanů tvrdit následující: Poprvé se o nich jako o Sklavenech zmiňují dva reprezentativní historikové ze 6. století n. l., gótský historik Jordanes a byzantský historik Prokopios z Kaisareie. Jordanes odvozuje jejich původ od Venetů z povodí Visly a Prokopios zase z jakýchsi Sporů od Kyjeva. Venetové jsou keltského původu, ale v povodí Visly se již mísili s tamními Germány na západě a Sarmaty na východě. Sporové pak byli pravděpodobně sarmatským kmenem. Z toho lze usuzovat, že Slované vznikli jako smíšený veneto-sarmatský kmen, bližší spíše již sarmatskému než keltskému etniku. V historických záznamech z té doby jsou charakterizováni bojovní a kočovní jako Sarmaté, ale také pohostinní a velkorysí jako Venetové.

Slované v 7. až 9. století

První písemné zprávy pocházejí ze 6. století od římského historika Jordana, který zmiňuje kmen Venetů, jehož příslušníci se nazývají především Slovany (Sclaveni) a Anty, sídlící v 4. století mezi Dunajem a Dněprem, a také od Prokopia (Σκλαβηνοί). Až v první polovině 6. století, kdy začali napadat a zabírat byzantská území za Dunajem, se jim dostalo většího zájmu.

Od druhé poloviny 6. století byl osud velké části Slovanů spojen s Avary, kočovným etnikem, jehož expanze z východu byla také nejspíš jedním z faktorů expanze slovanské. Ačkoliv příchod Avarů znamenal pro Byzantskou říši zprvu úlevu, protože se část Slovanů dostala do avarského područí, jiná část s nimi navázala spojenectví, a tak vznikla Byzanci nová a silnější hrozba. V roce 626 dokonce společně obléhali Konstantinopol, i když neúspěšně. Útoky proti Franské říši přispěly na konci 6. století k expanzi Slovanů do východních Alp. Obě etnika vytvořila v Panonii společnou kulturu a smísila se, na přelomu 8. a 9. století však byla avarská říše zničena Franky a Bulhary a Avaři z historie mizí.

Část Slovanů se na konci 7. století spojila s jiným kočovným etnikem, turkickými Protobulhary, kteří osídlili okolí delty Dunaje, slovanské etnikum je do 10. století postupně asimilovalo, čímž dali základ současným Bulharům. Na přelomu prvního a druhého tisíciletí dochází k částečnému ústupu Slovanů. Na některých územích, jako v Rumunsku, Albánii, Řecku a Bavorsku, byli asimilováni původním obyvatelstvem, na severu zase začali na Polabské Slovany útočit Frankové a Sasové a postupně došlo ke germanizaci a christianizaci těchto etnik.

Balkán

Během 6. století počíná pronikání Slovanů na Balkán, v té době náležící Byzantské říši. Ačkoliv jako celek tvořili velkou vojenskou sílu, kvůli své nejednotnosti však často bojovali mezi sebou nebo se nechávali najímat jako byzantští žoldáci. První vlna expanze se týkala jak kultury Korčak tak Peňkovky, kteří na Balkán počali pronikat skrze dnešní Rumunsko. Spolu s nimi pronikala i kultura koločinská, která byla tvořena Slovany nebo slavizovanými Balty. V oblasti Rumunska však byli od 10. století Slované romanizováni a spolu s Dáky dali základ pozdějším Rumunům. Do Bulharska výrazněji expandovali až v 7. století, společně s turkickými Protobulhary. V 6. a 7. století pronikli také do Řecka a Malé Asie. Do bývalé Jugoslávie přišli Slované pravděpodobně ze dvou směrů, v polovině 6. století ze Zakarpatí a později ze severozápadu a slavizovali původní romanizované obyvatelstvo. Odsud také pronikali do Rakouska a Bavorska.

Do 7. století se klade vznik chorvatského kmenového svazu a brzy poté přijali Chorvaté křest. Pozdější chorvatské království bylo od roku 1102 v personální unii s Uhrami, zatímco Dalmácie byla byzantská. V 7. století se také objevují Srbové a jsou postupně christianizováni. Z počátku byly pod vlivem Byzantské a Bulharské říše, na konci 8. století vzniká Raška, pozdější Srbsko a v polovině 9. století Trebinja, pozdější Černá Hora. Od 13. století pak začíná výrazný rozvoj Srbska. Makedonie také patřila mezi území nárokovaná Byzancí i Bulharskem a později se stala součástí Osmanské říše. V dnešním Bulharsku vzniká 681 společný stát Slovanů a Protobulharů, který po několika vítězství uzavírá mír s Byzantskou říší. Během 8. století v něm dochází k výrazné slavizaci obyvatelstva a v druhé polovině 9. století bylo přijato křesťanství.

Východní Evropa

Od 16. století východní Slované osídlili většinu Sibiře až po Kamčatku a tichomořský ostrov Sachalin. Slované ve východní Evropě na počátku obývali území dnešní Ukrajiny a během 6. až 9. století vytlačovali a asimilovali Balty a Ugrofiny zde usazené. Slovanské kmeny této doby představují například Kriviči nebo Ilmeňští Slované. V 9. století už osídlili území mezi Donem a Volhou a usadili se v okolí dnešní Moskvy.

Střední Evropa

Na počátku 7. století byli Slované v dnešním Slovensku a Maďarsku podrobeni Avary, avšak brzy na to byla jejich moc zlomena franským kupcem Sámem a došlo ke vzniku Sámovy říše s centrem v českých zemích.[28] Ta se poté dostala do konfliktu s Franskou říší a úspěšně proti ní postupovala, po smrti Sáma se však patrně rozpadla. Ze 7. století jsou známy i další kmenové svazy a vládci jako lužicko-srbský vévoda Dervan a korutanský Valuk. Na přelomu 8. a 9. století dochází ke konečnému pádu avarské říše, Frankové ovládají Panonii a činí si nárok na svrchovanost nad sousedními slovanskými zeměmi. Ta jim skutečně byla často formálně přiznána. Kolem roku 830 už vládne Mojmír, první historicky doložený kníže Velkomoravské říše. Na konci 9. století Velká Morava ovládla Čechy, na počátku 10. století však zanikla a nastal vzestup českého knížectví.

Polabští Slované a Polsko

Západní Slované v 9. a 10. století

V 4. a 5. století bylo Slovany, později nazývanými Polabští, osídleno území dnešního východního Německa, které bylo předtím opuštěno germánskými kmeny. Jejich keramika je označována jako sukowský typ. Polabští Slované se členili na tři kmenové svazy, Lutice neboli Velety, Obodrity a lužické Srby. Srbové byli většinou formálně závislí na Franské říši a Velké Moravě a ve 12. století počala jejich germanizace. Na konci 8. století byli Veleti na krátko poraženi Franky, ale vedli boje především s Obodrity, spojenci Franků a později Sasů. Od 10. století je u Veletů nahrazena knížecí moc mocí kněžskou a brzy na to následují rozsáhlé výboje císaře Jindřicha Ptáčníka, na počátku 11. století však císař Jindřich II. uzavřel s Velety spojenectví. V polovině 11. století však pomalu počíná christianizace a úpadek moci pohanského kněžstva. Během 12. století jsou pak Veleti germanizováni, stejně jako Obodrité.

Kmen Pomořanů sídlící východně od Polabských Slovanů se objevuje v historických zprávách až v 10. století, kdy se dostává do konfliktu s Dány. Na počátku 11. století pak vzdorovali Polsku a z něj pronikajícímu křesťanství. Západní Pomořany se od 12. století počaly germanizovat, zatímco východní se dostaly pod polský vliv. Velká část Polska, osídleného různými slovanskými kmeny jako byli Polané, Vislané a Slezané, byla v druhé polovině 9. století podřízena Velké Moravě a později českému knížectví. V polovině 10. století počalo vznikat polské knížectví.

Ránové sídlící na baltském ostrově Rujána se drželi svého náboženství, a to až do roku 1168, kdy je porazil dánský král Valdemar I., poté byli dosud pohanští Ránové donuceni přijmout křest a připojeni k Dánsku jako vazalské Rujánské knížectví. Do konce 15. století bylo území všech Polabských Slovanů z většiny germanizováno především kvůli stále přicházejícím německým osadníkům v rámci tzv. Ostsiedlung. Jako poslední z Obodritů byli v 18. století plně germanizováni Drevané žijící na tzv. lüneburském vřesovišti. Lužičtí Srbové, kteří obývají německé spolkové země Sasko a Braniborsko, jsou dnes posledním zbytkem Polabských Slovanů.

Náboženství

Slované uctívající své bohy

Související informace naleznete také v článcích Slovanské pohanství a Slovanská mytologie. lované tradičně vyznávali etnické polytheistické náboženství někdy označované jako slovanské pohanství. Mezi jejich božstva patřil hromovládný Perun, Veles, bůh podsvětí a skotu, a Mokoš, velká matka. Ctili však i další bohy a širokou plejádu přírodních duchů a jiných mýtických tvorů. Až na výjimky u Polabských Slovanů nestavěli chrámy, ale vykonávali kult v hájích, na výšinách a uměle vytvořených obětištích. Ve svátcích, lidových zvycích a pohádkách doznívají archaické náboženské zvyky dodnes a o přímou obnovu slovanského pohanského náboženství se pokouší novopohanské hnutí rodnověří. V 9. a 12. století pak přijali Slované křesťanství, východní a jižní především pravoslaví (část z nich později přešla na řecký katolicismus) a západní římsko-katolické. Bosňáci vyznávají sunnitský islám a mezi některými slovanskými národy existuje velké procento ateistů a agnostiků.

Slovanské státy

Jako slovanské státy jsou označovány státy, ve kterých tvoří slovanské obyvatelstvo majoritu společnosti. Mezi současné slovanské státy patří Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Chorvatsko, Makedonie, Polsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina.

  • Autor/ři obrázků: Pixabay.com
  • Autor/ři citací: Wikipedie

2 komentáře: “Slované”

  1. Petra napsal:

    TAdy je velice zajímavé pojednání o Slovanech. O tom, proč si autor myslí, či je vlastně přesvědčen, že tu Slované byli ještě dříve než se obecně učí. V práci vyjmenovává a dokládá důvody a odkazuje i na prameny. Zároveň výsledky svého bádání nepředkládá jako neochvějnou pravdu, jen vysvětluje a vyjmenovává fakta a z toho vyplývající domněnky a myšlenky. Bohužel jsem ji zatím nečetla celou, ale dá se stáhnout na uložto. http://slovanskakultura.cz/index.php/dejiny/58-m-necas-my-pred-2000-lety

    • Josef napsal:

      Něco málo z řádků z odkazu….

      Naše lidská DNA:

      Existuje 20 indexů – od A do T. A jsou principiálně ti nejstarší. Následuje B, C, D,… R je jedna z nejmladších. Jedná se o rody, také se označují jako haploskupina – rod je skupina potomků, která pochází od jednoho společného předka. Stejně tak v DNA genealogii. Celá haploskupina R pochází od jednoho společného předka. Když se tento kluk narodil před mnoha tisíci lety, tak se u něho objevila mutace, jež následně přešla na jeho potomky, jeho syny. Po mužské linii se následně tato mutace předávala.

      Jedná se o mutace chromosomu Y, to je mužský pohlavní chromosom. Ten se předává pouze od otce k synovi. Tak se tisíce a desítky tisíc let předává stejný soubor mutací, plus se ještě objevují nové a nové. Rod R vznikl před přibližně 36 000 lety podle všeho na jižní Sibiři, protože tam našli staré vykopávky. Na Sibiři, na Bajkalu našli kostru starou 24 000 let z rodu R. U někoho z rodu R se objevila mutace, tak vznikl R1, u tohoto R1 se opět v průběhu tisíců let objevila nová mutace – R1a. Jinou mutaci, která vznikla v tom samém rodu, nazvali R1b.

      Potomci R1a osídlili Evropu někdy před 10000 let. Pak se do Evropy začal tlačit i další potomci R1 a to z rodu R1b, někde od Pyrenejí začali postupovat a kteří pak začali ty původní Evropany vraždit. R1a tedy před tou větví R1b a nejen tento rod, ale i další rody, utíkal kam se dalo, aby přežil. Někteří utekli na Britské ostrovy jiní na Balkán a dál na východ. Nějaká část zůstává na území dnešního Česka, kde brání své území a odolává. Některé rody ale vraždění nepřežili a byly zhola vyhlazeni. Zajímavé, že v Americe tohle provedli o několik tisíc let později a to již máme zdokumentováno. Takhle nějak původní obyvatele Evropy ti hodní R1b likvidovali.

      Z rodu R1a vznikají slované. Tím pádem je jasné, že slované osídlili Evropu dávno před vraždícími západními Basky a anglosasy, kteří nás hodně dlouhou dobu likvidují.

      V Česku je asi třetina R1a a rovněž tak třetina R1b, pak nějaké další rody, na Slovensku je R1a ve větším zastoupení, tudíž je Slovensko více slovanské. A Slované jednoznačně ukazují že jsou daleko mírumilovnější jak ta druhá linie R1b, ta anglosaská, která má v genech více toho vraždění a likvidování konkurenta.

      V Srbsku byl nalezen unikátní objev a to starobylé město na jehož kamenech pak římané postavili novější město a kdy pak i toto římské, časem zaniklo. Pak když na tom místě léty pískem a zemí zavátém, vznikly doly na lignit, našli se při bagrování tyhle starobylé pozůstatky. A zvláštní že není zájem o jejich zkoumání. Naopak je zájem vše zcela zamlčet, aby se svět nedozvěděl pravdu o Slovanech, kteří jsou již tisíce let utiskovány těmi hodnými anglosasy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist