Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Okupace Holandska - Svět ve válce

Milena Doušková, 29.08.2019, Svět ve…, Komentáře - 0

17. díl – Okupace Holandska – Svět ve válce

Deník Anny Frankové 6. června 1944

Přijde vůbec někdy ono očekávané osvobození, které se jeví jako příliš báječné, snad jako pohádka? Dočkáme se vítězství ještě letos? Nevím, avšak naděje v nás ožila. Nyní musíme, více než kdy jindy, zatnout zuby a nerozplakat se.

Holanďané žili pod nacistickým jhem čtyři roky

Holandsko 1940 – 1944

10. května 1944 napadlo Německo bez vyhlášení války neutrální Holandsko. V míru vybudovaná, zastaralá holandská armáda byla přemožena. Hitlerovi vojáci se přehnali po vynikajících, holandských silnicích dříve, než spojenci stačili zareagovat. V poledne 14. května zaútočili na přístav Rotterdam aby během 15 minut zažehlo požáry které zachvátily střed města. Rotterdam kapituloval. Záchy se vzdalo celé Holandsko aby takto zachránilo od podobného osudu další svá města. Té noci zůstalo Holandsko osamoceno. Královna i s celým kabinetem prchla do exilu v Británii. Více než 300 Holanďanů, převážně židů, dalo přednost sebevraždě. Lidé byli ohromeni, zmateni a vyděšeni.

Německo nastolilo vládu vedenou říšským komisařem konajícího podle dekretů, jenž byl osobně odpovědným Hitlerovi. Stal se jím vídeňský právník Arthur Seyss-Inquart spolupracující již na pohlcení Rakouska Německem již v roce 1938. Arthur Seyss-Inquart učinil ve starodávném rytířském sále města Haag tuto promluvu:

„Ačkoliv padlo 5 000 německých a holandských vojáků, tak v našich srdcích se nepřátelství neukrývá.“

Uklidňoval občany, že nebude zavedena německá ideologie, protože říše prý žádné imperiální plány nemá a zůstanou v platnosti holandské zákony. Volal po spolupráci dvou germánských národů stejné krve.

Jako gesto smíru nařídil Hitler propuštění všech holandských zajatých vojáků. Lidé si vydechli. Němci slíbili zachování úrovně a likvidaci nezaměstnanosti. Zdálo se, že okupace by nemusela být tak zlá. Arthur Seyss-Inquart sám vypravil vlak s dětmi odjíždějících na prázdniny do jeho rodného Rakouska. Příslušníci holandského, nacistického hnutí jásali když se shromáždili k přivítání vetřelců. Členství v NSB vzrostlo 4x a to na 80 000, ale bylo to pořád jen 1% populace. NSB se zrodilo stejně jako Hitlerova propaganda ze strachu z ekonomického propadu, ze strachu z bolševismu a slibů znovu oživené Evropy. Vůdce NSB Anton Adriaan Mussert viděl tuto chvíli jako přerod Holandska ve velmoc. Mussert formoval své názory podle Mussoliniho. Hitler byl pro něj Mesiáš spasící Evropu. Pouhých šest týdnů po tom, co německé letectvo šířilo v jejich zemi strach a smrt, vítali Holanďané nad hlavou německý bombardér.

Existovalo však i jiné Holandsko. O narozeninách prince Bernarda, pouhý týden po pádu Francie, tisíce obyčejných Holanďanů demonstrovali svůj odpor. Vojáci salutovali, lidé zpívali hymnu a pokládali bílé karafiáty u národních památníků. Byla vytvořena nová, Němci povolená, politická organizace tzv. Holandská Unie s touhou sjednotit vlastence v loajalitě vůči stávající moci. Jevila se jako dobrá alternativa k NSB, protože většina stran byla umlčena. Vstoupilo do ní 15% obyvatelstva. Navzdory Hitlerovým prohlášením, že je spasitelem křesťanského západu, byly církve vůči nacismu nepřátelské, protože stavěl člověka nad samotného Boha. Holandští nacisté se stali neuznávaným společenstvím. Lidé se museli podrobil sejmutí otisků prstů, vyfotografování a zaregistrování. Všichni dostali identifikační kartu, prý v jejich zájmu.

Němci zavedli rasový dotazník. Následek byl, že všichni židé byli vyhozeni z veřejných funkcí. Němci je začali izolovat od ostatních Holanďanů. Židé měli zakázáno chodit do kaváren a parků. Příslušníci NSB začali tahat židy z hospod a mlátit je. Skupiny židovské sebeobrany opláceli. Byl zabit německý nacista a také zraněn příslušník gestapa. V odvetě sebrali Němci na ulici 400 mladých židů a poslali je do koncentračního tábora Mauthausen.

Tisíce lidí stávkovalo v těsně sevřených zástupech, pochodovali ulicemi zatím co Němci v tancích je obkličovali. Demonstranti ozbrojeni nebyli. Tramvaje značící začátek stávky oznamovaly její začátek i její ukončení. Němci zastřelili devět lidí. Pokračovat by znamenalo krveprolití. Po celé dva se stávkovalo na obranu židů. Nyní, při takto tuhé opozici, Němci ztratili veškerý svůj smír. Tři starostové měst kteří byli ke stávkujícím vstřícní byli okamžitě nahrazeni nacisty. Vůdcové NSB byli povoláni do mocenských pozic.

Červen 1941. NSB vyzývá k podpoře německého útoku na Rusko. 100 000 lidí riskovalo vězení aby mohli poslouchat holandské vysílání z Londýna. Život v Holandsku běžel na první pohled normálně. Němci však svůj stisk neustále zesilovali. V roce 1942 začali opevňovat pobřeží. Evakuovali místa do nichž Holanďané jezdívali na dovolenou a stále více lidí povolávali k nuceným pracím. Kdo odmítl byl uvězněn a zastřelen. Vítězství spojenců bylo v nedohlednu stejně jako náznak opětovného osvobození Holandska. Sliby Němců, že nebudou zavádět svoji ideologii byly zapomenuty. Všichni umělci museli vstoupit do spolků řízených nacisty.

Pomalu vznikal odboj. Zbraně pro sabotáže či ilegální tisk distribuovaný za velkého rizika. Několik tisíc mužů v odbojových skupinách se stalo svědomím Holandska. Odboj nabádal, aby lidé neposlouchali Němci řízené rádio ze kterého zněla propaganda a populární písně a v kině se promítal film Věčný žid. Tento film byl pečlivě natočen tak, aby podpořil strach a nenávist k židům. Byl vysílán ve všech okupovaných zemí a Němci takto prováděli svůj plán na vyhubení židů v Evropě. Nejprve bylo zapotřebí získat lidi ke spolupráci. V Holandsku žilo 140 000 židů. Od května 1942 jim bylo nařízeno nosit žlutou Davidovu hvězdu, aby od podzimu byli odváženi do koncentračních táborů. Židé přijížděli do tranzitních táborů ve Fuchtu v nákladních vagónech. Potom cestovali na východ údajně do nových osídlovacích oblastí. Ve skutečnosti byli posíláni do plynu v Osvětimi nebo Sobiboru. Odboj volal po stávkách a sabotážích. Železničáři a policie pod německou kontrolou nereagovali. Vlaky jezdily na čas. Ze 140 000 holandských židů jich zahynulo 105 000.

S pokračující válkou Němci zesilovali snahy získat vojáky kteří by bojovali v Rusku. Dobrovolně se přihlásila na 25 000 Holanďanů, což byl vzhledem k velikosti země, obrovský úspěch Německa. Vrátila se jich pouze polovina. Ve stejné době nutily dekrety schopné muže na práci do německých továren. Desetitisíce se jich ukrývalo ve snaze zůstat u svých rodin. Bylo to při všech těch kontrolách velmi obtížné a další překážka byl přídělový systém. Odbojový odpor kradl razítka aby nakrmil velký pocit skrývajících se lidí.

Jaro 1944, byla otevřena druhá fronta vedoucí k osvobození. Invaze přišla a na podzim roku 1944 postupovali spojenci k severu. 13. září bylo osvobozeno první holandské město. Odbojáři zatýkali nacisty a trestali ženské kolaborantky. Zatím co jih země jásal, zbytek země čekal na svoje osvobození. O pár dní později se jeho naděje zhroutily. Spojenci byli poraženi. Exilová vláda volala po stávce na železnici, aby bylo zamezeno zásobování Němců a železničáři poslechli a zastavili transport dodávek. Němci se mstili zastavením dodávek paliva a potravin do měst na západě Holandska. Nebylo uhlí, nebyly potraviny. Lidé přežívali na tulipánových cibulkách. Navzdory strádání stávkující vydrželi. Prázdné domy po židech byly rozebírány na topení. S přituhující zimou Němci povolili a převezli hladovějícím horkou polévku. Přesto bylo jasné, že budou hladovět dokud nebude osvobozeno celé Holandsko. Hitler stahoval Holandsko z kůže a jen z Rotterdamu odvlekli na 50 000 mužů na práci do Německa. Té zimy zemřelo hladem a zimou na 16 000 lidí a osvoboditelé stále nepřicházeli.

  • Autor/ři citací: svět ve válce, wikipedie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist