Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Myšlenky

Milena Doušková, 08.06.2011, Úvahy o…, Komentáře - 1

Myšlenky v hlavě mě pálí jak Evu jablko v ráji. Je mi jako bych sahala po zakázaném ovoci. Moje myšlenky musí být krásně svobodné, z nich nikdy nebudou otroci. Tam někdy hluboku uvniř jsem já, ukrytá před dychtivým zrakem a sluchem.

Myšlenky v hlavě mě pálí jak Evu jablko v ráji. Je mi jako bych sahala po zakázaném ovoci. Moje myšlenky musí být krásně svobodné, z nich nikdy nebudou otroci. Tam někdy hluboko uvnitř jsem já, ukrytá před dychtivým zrakem a sluchem. Kdysi dávno jsem nesla srdce i myšlenky ostatním na dlani a čekala že mi bude dobře jak u lizu lani. Já hloupá jsem se spletla a vstoupila do cesty lovci, co dychtí ulovit mírnou, něžnou laň a nastavuje jí svoji dlaň. Jen místo soli se třpytí na jeho dlani jedu krystaly.

Už jako dítě jsem na své otázky proč dostávala to hloupé proto. Naučila jsem se mlčet a a zase mě svět soudil, jak dychtivý loudil, snažil se mne zmást, moje němé myšlenky krást. Promlčela jsem mládí, němá to manželka. Když otázku jsem položila, manželova ruka se mihla posunkem. Rušíš mě, nevidím, že se dívám na televizi?

Mlčím, ale slova se derou se zamčených úst, už nevydrží ten dlouhý půst, sami se otevřou a asi začnu ječet, pak u Božích muk klečet a pláčem umývat starý kříž. Navždy odešla jsem do cely, zapadla za mnou mříž a už není čím se trápit, myšlenky nejde nikdy ztratit.

Tak vyrývám poselství svými nehty do kamene zrudlého krví, nechte lidé svoji zemi ať zase plodí mléko a strdí a vojenské boty nedupou už nikdy krajinou, pak možná najdeme znovu důvod k žití.

  • Autor/ři textu: Milena Doušková
  • Autor/ři obrázků: pixabay.com

Jeden komentář: “Myšlenky”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist