Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Rychlá rota

Milena Doušková, 07.06.2011, Povídky, Komentáře - 0

Lenka celou dobu, co šla s kamarádkami, přemýšlela, co řekne rodičům, aby jí nedali kázání a ona mohla jít v klidu spát. Byla po diskotéce unavená a na spory s maminou a tatíkem neměla jedinou chuť. Navíc se pohádala s klukem, co se jí docela líbil, ale ukázal se jako totální ignorant.

following-orders-156021_960_720Ach, jo. To bude zase keců, až se vrátím domů. Kde jsi byla? S kým si byla? Cos jsi tam dělala? Byla jsi slušná? Abych se za tebe nemusela stydět!

Lenka celou dobu, co šla s kamarádkami, přemýšlela, co řekne rodičům, aby jí nedali kázání a ona mohla jít v klidu spát. Byla po diskotéce unavená a na spory s maminou a tatíkem neměla jedinou chuť. Navíc se pohádala s klukem, co se jí docela líbil, ale ukázal se jako totální ignorant.

Pomalu kráčela k domu, a hledala klíče s tím, že snad proklouzne jako myška a ani nikoho nevzbudí. Ale den blbec je den blbec a klíče místo v kabelce měla v pokojíku na stolku. Zhnuseně si pomyslela, tak a teď jsem v hajzlu. Mám zazvonit, nemám zazvonit? Nakonec zvolila méně riskantní variantu.

Mamka nikdy nemá v ložnici zavřené okno, protože by neusnula. Vlezu oknem, pomyslela si. Od nápadu ke skutku u ní není nikdy daleko a tak jako veverka se vyšplhala na okno a přes milé rodiče proklouzla do svého pokojíčku. Nejraději by od radosti, jak to zvládla, znovu tancovala, ale musela být zticha. Tak se uchichtla, na adresu spánku rodičů pronesla něco nelichotivého, vlítla do noční košilky a s úsměvem se chystala ke spánku. Už pomalu zabírala, když zaslechla podivné zvuky u rodičů. Vstala a šla poslouchat, co se děje, ale ty zvuky byly divné a tak nakoukla do dveří a rázem z ní byla žena Lotova. Stála ve dveřích neschopná slova a vytřeštěnýma očima koukala na chlapy v černých kombinézách, na hlavách měli kukly s otvory na oči a pusy a ozbrojení, jak kdyby šli zatýkat bandu teroristů. Zbraně mířily na vykuleného tátu, který pořád dokola šeptal.

„Pánové, prosím vás jen potichu nebo vzbudíte manželku a pak nám bude naše ložnice malá. Věřte mi a buďte rádi, že má spaní jako pařez,“ žadonil táta zakuklence.

Mamča měla půlnoc a ještě se usmívala ze snu. Lenka sklouzla očima na maminu a fakt. Máma spala jako Šípková Růženka, pusu našpulenou jako k polibku a ještě se usmívala. Táta se klepal jako ratlík, jen nevím, jestli strachem z rychlé roty, nebo že se probudí rázná, všeho schopná mamina.

Najednou do ní zezadu někdo narazil, Lenka se otočila a vetřelce praštila, ale on to chudák vzbuzený brácha. Petr je velmi citlivé dítě a po té bombě, co dostal od své něžné sestry, se sesunul k zemi a to prosím už v patnácti vypadal jak mladý Herkules. To konečně probudilo otce k činu. Vyskočil z postele a hnal rychlou rotu i s dětmi z ložnice do kuchyně.

„Honem do kuchyně, prosím dělejte.“

A představte si, že dělali, ale cestou si prohlédli všechny pokoje a v kuchyni teprve řekli, co se stalo. Náš nespavý soused viděl Lenku, jak leze oknem domů a pod vlivem akčních seriálů a přelouskaných detektivek usoudil, že je přepadli lupiči a zavolal rychlou zásahovku. A pak už se bavil pohledem, co se děje. Já si stejně myslím, že nešlo nepoznat štíhlou, drobnou dívku v minisukni a že to udělal na potvoru. Chlap jeden nerudný. Když prohlídli celý dům a konečně se všechno vysvětlilo, překvapil je vysoký hlásek nejmladší ratolesti.

„Teda vy si tady hrajete na lupiče a policajty a mě a maminku nenecháte spinkat. Já ji jdu vzbudit a ona vám nabančí,“ a s moldánkama utíkal do ložnice.

Před dveřmi ho odchytil táta.

„Honzíku, ale hra už skončila a poldové jdou spát a my také. Bylo by škoda ji budit, když tak hezky spinká, víš jak je unavená za celý den, přemlouval tatík Honzu.

Ten se na něj koukl moudrýma očima, zapřemýšlel.

„Tak jo, ale já jdu spát za maminkou, kdyby si zase někdo přišel si hrát. Ty bys mě nevzbudil, ale maminka ano.“

Lehce vklouzl pod peřinu za maminou a ta byla vzhůru hned, jak ucítila ručky svého syna na krku.

„Copak, jdeš spinkat za mnou?“

„Jo maminko a zítra si spolu budeme hrát na policajty a zloděje sami, když nás nevzbudili, že jo?“

„To víš, že jo, a teď spinkáme, ať máme sílu,“ zašeptala máma synkovi do vlasů a oba usnuli spánkem spravedlivých.

  • Autor/ři obrázků: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist