Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Kdo se narodí jako hlupák, hlupákem zůstane pane Hrušínský

Milena Doušková, 04.09.2019, Jak vidím…, Komentáře - 0

Pane Hrušínský, nebudete přepisovat dějiny jak se vám chce. Skoro 50 000 mrtvých Rusů padlo za to, aby Praha a její obyvatelé mohli žít. Pomník maršála Koněva je tam, aby nikdo nezapomněl.

Jan Hrušínský – tohle jsou jeho slova a já cítím svoji povinnost napsat skutečnost

Neznámý vandal močil za bílého dne na komunistický pomník sovětského vojáka Koněva.

Socha byla Dejvicím vnucena v době sovětské okupace. Je známo, že Koněv přijel se svými vojsky do osvobozené Prahy den po skončení II. světové války. O tři roky později Sovětský svaz v roce 1948 řídil tzv. únorový komunistický puč, po kterém na 41 let přestala v Československu existovat svoboda a demokracie. V roce 1956 v čele sovětských vojsk brutálně potlačil pokus Maďarů o osvobození od sovětské nadvlády. Byl jedním z “architektů” tzv. Berlínské zdi. V roce 1968 radil Leonidu Brežněvovi při vojenském přepadení Československa. Zkrátka hrdina SSSR, kterého z neznámých důvodů Dejvice 30 let po vyhnání sovětských okupantů z Československa a získání svobody stále ještě vystavují na svém území. Přeji dejvickým radním odvahu k jeho trvalému odstranění a sovětskému maršálovi šťastnou cestu na smetiště dějin za svým vůdcem Stalinem, kam dávno patří.

Pane Hrušínský, nebudete přepisovat dějiny jak se vám chce.

Skoro 50 000 mrtvých Rusů padlo za to, aby Praha mohla žít

Jak to bylo den po dni

5. května Pražané povstali. 5. května začali volat o pomoc. Věděli, že tak rychle se k nim nedostane žádná armáda.
6. května hlavní útok za Prahu, kdy se vojska 1. ukrajinského frontu pohybu. Rychlé tankové úderné skupiny 3. a 4. gardové tankové armády postupovaly směrem ke Krušným horám. V noci ze 7. na 8. května překročily úderné skupiny Rudé armády v prostoru hraničních přechodů Cínovec, Moldava a Mníšek a pokračovaly v útoku směrem na Teplice a Duchcov.
7. května začaly z oblasti Moravy i útoky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Rodiona Malinovského, který zakončil Bratislavsko-brněnskou operaci a 4. ukrajinského frontu generála Andreje Jeremenka, které se krátce před tím účastnily Ostravsko-opavské operace. Další sovětské jednotky útočily přes severní Rakousko směrem k Českým Budějovicím.
8. květena boje pokračovaly přes podpis kapitulačního aktu v Remeši. Němci se nechtěli vzdát Rudé armádě a začali prchat do amerického zajetí. Tohle je hlavní důvod, proč Němci ještě bojovali a co měli Pražané vědět. Tak se báli odplaty Rusů, že chtěli za každou cenu do zajetí k Američanům. Rusové u Žatce zajaly jednotky 5. gardového mechanizovaného sboru kolonu se štábem maršála Ferdinanda Schörnera, který prchal z lázní Velichovek do amerického zajetí. Ferdinand Schörner však uprchl k Američanům letadlem.
8. na 9. května, kdy měl vstoupit v platnost kapitulační akt, postoupily úderné mechanizované skupiny 1. ukrajinského až do Loun, ostatní oddíly tohoto frontu postoupily do těsné blízkosti západních a severních hranic předmnichovského Československa. Na Moravě jednotky 4. ukrajinského frontu zlikvidovaly 8. května německý obranný výběžek u Přerova a Olomouce.
8. května byl podepsán definitivní akt kapitulace za přítomnosti sovětské delegace, vedené maršálem Žukovem a vojenských zástupců USA, Velké Británie a Francie. Pořád docházelo na celé čáře fronty k ničení nepotřebné německé techniky a materiálu a k ústupu německých sil, které se většinou bezvýsledně pokoušely dostat do amerického zajetí.
9. května bojové akce Rudé armády a spojenců prakticky spočívaly v pronásledování německých jednotek, přičemž místně docházelo ještě k drobným vojenským střetům. 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od Slaného a Veltrus do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala téhož dne sovětská vojska prakticky ze všech směrů.
10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády, které již předchozí den vyrazily od Litovle.
11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu. I poté však ještě sovětské jednotky i spojenečtí vojáci československé, rumunské a polské armády čistili lesy od zběhlých a skrývajících se německých vojáků, a postupně odminovávali cesty, infrastrukturu a objekty.

Shrnuto a podtrženo

Doba trvání 5. května – 11. května

Rusko                           49348 padlých
Rumunsko                      1730 padlých
Polsko                               887 padlých
Československo                112 padlých a 421 raněných

  • Autor/ři citací: Hrušínský, Wikipedie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist