Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Dějiny druhé světové války by měl znát každý člověk

Milena Doušková, 14.05.2019, Jak vidím…, Komentáře - 0

3. K osvobození Československa Američany však patří i článek, kdy Prahu bombardovali Američané a to omylem. Neumím si představit profesionálního letce, co neumí číst v mapě a bomby pustí kde se mu zamane.

Uvařila jsem si kávu a v poklidném, tichém odpoledni jsem se zaposlouchala do ankety o tom, co lidé různých států vědí o druhé světové válce a kdo ji vlastně vyhrál. Britové nám oznamovali že válku vyhrála Británie, Američané zase že USA a když mi Francouz oznámil, že rozhodně Francie, ale má takový dojem že na konci války jim snad pomohl Sovětský svaz. Spadla mi brada a káva byla 100x víc hořká, než jsem unesla. Krása poledního klidu byla ta tam a já hledala po všech anketám co se děje a všude stejné pitomé bláboly. Naše česká mládež pomalu ani neznala data kdy se u nás v minulém století o jak dělo a s úsměvem hlupáka mi z obrazovky sdělovali, že tohle asi ve škole nebrali. Tak nevím jestli mám vynadat ministerstvu školství, nebo učitelům a nebo si říct že dnešní mládež neví vůbec nic a divit se jen, jak to možné. Tak mi dovolte ať se v několika odstavcích jen trošku zmíním o tom,  co se dělo, kdo nás to vlastně osvobodil a jakou cenu za to zaplatil.

1. Osvobození Československa

síla jednotlivých států při osvobozování Československa

1 770 063 Sovětů
150 000 Američanů
139 495 Rumunů
69 522 Poláků
48 400 Čechoslováků
9 370 Maďarů

ztráty jednotlivých států při osvobozování Československa

140 000 Sovětů
66 495 Rumunů
11 700 Čechoslováků
1 302 Poláků
351 Američanů

Průběh

Karpatsko-dukelská operace byla největší bitva, které se kdy Češi a Slováci zúčastnili. V Dukelském průsmyku zahynulo nebo bylo zraněno až 85 000 sovětských a 6000 československých vojáků. 6. října 1944 překročily první jednotky Čechoslováků s vojáky 38. rudé armády státní hranici republiky. Koncem října se však podařilo německým vojskům potlačit povstaleckou armádu na středním Slovensku a Karpatsko-dukelská operace se proto zastavila. Území Slovenska bylo postupně osvobozeno Rudou armádou, armádou Rumunska a 1. československým armádním sborem. Prvními velkými osvobozenými městy byly 20. ledna 1945 Košice a Prešov. 4. dubna 1945 Rudá armáda osvobodila Bratislavu a do 1. května 1945 byly ze slovenského území vytlačeny poslední německé jednotky.

Po osvobození Slovenska postupovali Sověti od 10. března 1945 na české území z Ostravska a od Bratislavy (zde společně s rumunskou armádou). Nejtěžší boje probíhaly v Karpatech, ve slovenských horách a u Ostravy. Pak pokračovali Brnem, Vysočinou na Prahu.

Takže zjednodušeně, tohle území osvobodili Sověti.
…………………………………………………………………………………………….

2. USA a jejich osvobozování

Americká Třetí armáda George S. Patton

ztráty

USA 116 padlých, 406 raněných a dalších 235 padlých v letectvu
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou a osvobozením Chebu a Aše. Vzhledem k tomu, že toto území bylo osídleno Němci nebyli Američané vítáni jako osvoboditelé.

30. dubna si Američané vyžádali na generálním štábu Rudé armády postup na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Sověti s tímto řešením. Američané však setrvávali na svých pozicích a do Čech zahájili postup až 5. května 1945. 6. května byl útok obnoven. Hlavním cílem byla Plzeň, kde den předtím vypuklo povstání. Kolem osmé hodiny ranní pronikly do Plzně jednotky americké 16. obrněné divize a umlčely poslední německá ohniska odporu.

Proč všechno tak složitě? Protože pořád měli na mysli politiku a co bude po válce a jak si kdo co sebere. Společné přání bylo, aby se obě armády nikdy nepotkaly. V únoru se totiž na Krymu uskutečnila Jaltská konference, při které byla mimo jiné stanovena demarkační linie, která určila čáru doteku spojenců ze západu a z východu. Mimo jiné měla tato linie, která měla i politický podtext, probíhat na hranicích Čech a Bavorska.

……………………………………………………………….

3. K osvobození Československa Američany však patří i článek, kdy Prahu bombardovali Američané a to omylem. Neumím si představit profesionálního letce, co neumí číst v mapě a bomby pustí kde se mu zamane.

Bombardování Prahy

Existují dvě verze náletu amerického letectva na Prahu 14. února 1945. Jedna verze tvrdí, že šlo o chybu v navigaci, bombardéry se měly údajně účastnit masivního náletu na Drážďany, který probíhal od 13. do 15. února. Podle druhé verze, doložené přímo svědectvím amerického pilota, byli piloti profesionálové a jednali podle rozkazu. No, spletli se jen o 150 km profíci.

K jiným americkým náletům na Prahu došlo 15. listopadu 1944 a 25. března 1945.

Nálet provedlo 62 amerických letounů B-17. Každý B-17 nesl šestnáct pětisetliberních (227 kg) bomb. Čtrnáctého února bylo policejně nahlášeno 250 svržených bomb, což odpovídá šestnácti strojům po šestnácti, plus šest ztracených, tedy přes 58 tun (58112 kg). Bombardéry, které startovaly ze základny v anglickém Nuthampsteadu, svrhly během Popeleční středy (14. února) roku 1945 přes padesát tun bomb na obydlené části Prahy. Nalétávající letadla položila koberec směrem od Radlic až téměř po žižkovské Nákladové nádraží – bombardování zasáhlo Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. Celkem 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Zničeno bylo 183 domů či historických objektů a dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno (Emauzský klášter, Faustův dům, Vinohradská synagoga), sochy na Palackého mostě[6] apod. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Mimo objekty bylo napočítáno dalších 67 zásahů. Nálet nezničil žádnou z továren, které by mohli využít okupanti. zdroj Vikipedie.

Ztráty jednotlivých zemí

Zařadila jsem jen země nad 3%. Ta procenta jsou nejdůležitější. Ukazují nám kolik procent z celkového počtu obyvatel dané země padlo ve druhé světové válce díky fašistickému Německu, Itálii a Japonsku.

Polsko – 5 600 000 – 16,07%
Litva – 353 000 – 14,12%
Sovětský svaz – 23 200 000 – 13,77%
Lotyšsko – 227 000 – 11,35%
Portugalský Timor – 55 000 – 11,0%
Singapur – 50 000 – 7,14%
Estonsko – 76 000 – 6,9%
Jugoslávie – 1 027 000 – 6,67%
Maďarsko – 580 000 – 6,3%
Indonésie – 4 000 000 – 5,67%
Rumunsko – 841 000 – 4,23%
Řecko – 300 000 – 4,17%
Francouzská Indočína – 1 000 000 – 4,07%
Československo – 365 000 – 3,51 %

Tyto státy měly na počet obyvatel celkem minimální ztráty, ale jak jsme přesvědčováni poslední dobou médii, tak největší zásluhu na vítězství ve druhé světové válce mají USA a já se ptám, kde byli, když začala opravdová válka vyvražďováním Poláků kteří sice bojovali, ale neměli žádnou šanci. Kde byli Američané, když se Němci hnali přes Sovětský svaz a za sebou nechávali zkázu a hromady mrtvých. Tady si musíme položit otázku, jestli by USA vůbec vstoupilo do války, kdyby je Japonsko nenapadlo a k válce nedonutilo. Neměli důvod. Pěkně se pakovali na zbrojních zakázkách a vybudovali, ohromný zbrojní průmysl díky kterému zbohatli a díky kterému doteď mají pocit, že jsou vládci světa a svoje zbraně využívají tam, kde se jim zachce cizího území, nebo cizího nerostného bohatství.

USA – 418 500 – 0,32%
Spojené království – 450 400 – 0,94%
Francie – 562 000 – 1,35%

Agresoři
Itálie 459 500 1,05%
Japonsko – 2 600 000 – 3,61%

Na to, co všechno způsobili jich zase tak moc nepadlo.
Německo – 7 500 000 – 10,82%

Závěr je velmi jednoduchý. Německo porazili Sověti a na závěr jim trochu pomohli Američané.

Briti – nezapojili by se, kdyby nebyli napadeni Německem. Jejich velká výhoda byla, že jejich země je ostrov. Skláním se před jejich statečností a že se nikdy nevzdali.

Francouzi – ani jejich Maginotova linie jim nebyla nic platná, protože prohráli dříve, než začali.

Jmenovala jsem jen tyto dva státy, protože tihle nás prodali jak Jidáš Krista.

Hlavní zdroj: učebnice dějepisu, Vikipedie

  • Autor/ři obrázků: pixabay.com
  • Autor/ři citací: vikipedie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist