Na Šeptandě ...kdo se kloní před jinými hluboko k zemi riskuje, že mu šlápnou na hlavu...

Navigace Kategorie článků

Bouře - bombardování Německa

Milena Doušková, 20.08.2019, Jak vidím…, Komentáře - 0

12. díl – Bouře – bombardování Německa

září 1939 – duben 1944

Po bitvě o Británii mělo královské letectvo důvod oslavovat. Stíhací letectvo dokázalo, jak moc je důležité při obraně země a při útoku na země nepřátelské. Mohou zničit vše, co země potřebuje k přežití. Továrny, elektrárny atd. V roce 1939 ještě nebylo letectvo tak dobře vybaveno, ale bitvě po Dunkerk, bylo letectvo jedinou silou schopnou zaútočit na Německo. Británie vítězství zoufale potřebovala. Británie buduje ohromnou bombardérskou sílu s cílem získat ofenzivní zbraň která rozdrtí srdce Německa.

První nálety za denního světla skončily katastrofou. Bombardéry se stávaly snadnou kořistí německého letectva. Královské letectvo pokračovalo přes narůstající ztráty. Velení bylo přinuceno zahájit noční bombardování, ale to nebylo vůbec jednoduché. Bomby míjely svůj cíl a dokonce trefily dětskou nemocnici, což Němci využili k propagandě. Británie však jinou šanci než letecké nálety v té době prostě neměla. Navíc, chtěla Němcům oplatit stejnou mincí. Němcům se zatím dařilo se s britskými bombardéry vypořádávat. Do konce roku 1941 ztratila Británie 700 letadel. Námořnictvo a pozemní síly však požadovaly tyto stroje pro Atlantik i poušť. Bombardovací složka stála před zhroucením. Protože ztráty narůstaly, vláda nálety omezila. Během přestávky v únoru 1942 se vrchní velitelem letectva sir Herris který byl odhodlán uspět s novou taktikou a novými bombardéry.

Lubeck a Rostock byly prvními velkými cíli. Jako přístavy se daly lehce najít a dobře hořely. V březnu 1942 zničilo 230 bombardérů polovinu Lubecku a v dubnu byl napaden Rostock nočním, plošným bombardováním. Tyto nálety se staly vzorem pro další tři roky a bylo to strašné. Byl zaveden první elektronický, navigační systém. Tři rádiové vysílače v Anglii pokrývaly Evropu signálem. Tento systém byl poprvé použit při bombardování Kolína. Herris použil všechna letadla, která mohl nasadit. V noci 30. května 1942 vzlétlo na Kolín 1046 bombardérů a Kolín téměř srovnaly se zemí, avšak Německo zůstalo nezlomeno. I když srdce průmyslu bylo neustále bombardováno, Německo stále disponovalo dostatkem továren.

Německé letectvo umělo ráno příjmat a také je rozdávat. Bylo si vědomo, jaké rány jim Královské letectvo uštědřilo díky radarům. Šéf německé vzdušné obrany Kamhuber vyvinul mnohem účinnější systém. Podél pobřeží severního moře rozmístnil včas varující radarovou síť a zase měli Němci navrch.

V průběhu roku 1942 se v Anglii shromažďovala americká 8. armáda. Velitelé amerického letectva byli přesvědčeni že mohou uspět denními nálety aniž by utrpěli takové ztráty jako Britové. První nálety na Francii podporovaly americký optimismus, nad Německem to ale bylo jiné. Američané létali v sevřených formacích, což bylo účinné při bombardování. Němci se ale naučili rozprášit letku čelným útokem a pak už mohli sestřelovat Američany jak se jim zachtělo. Ovšem připustit si porážku, na to bylo ještě brzy. Po nocích vzlétaly po stovkách britské bombardéry, ale každý se musel postarat sám o sobě.

Mladí muži přijížděli z Ameriky, Británie, okupované Evropy a zemí britského společenství, aby bojovali v rozhodné vzdušné ofenzívě v historii. V lednu 1943 se Churchill s Rooseveltem rozhodli, že při přípravě nacistické Evropě na invazi spojí britské a americké bombardovací úsilí. Zbrojařské továrny a ropa byly staveny jako priorita. Pro Harrise bylo noční bombardování stále těžké. I když se snažili zasáhnout přehrady a továrny, míjeli se často cílem a německé produkce tak nebyla narušena. Koncem července 1943 vyslal Harris svoji vylepšující se techniku na Hamburg. Účinek bombardování v kombinaci s letními vedry znamenal uměle vytvořenou smršť plamenů, požární bouři. Britské noční útoky a denní americké nálety trvaly týden a zahynulo na 30 000 lidí. Tedy se ukázalo, že i morálka německého národa může být zničena tím se zhroutí i tovární výroba. Speer tvrdí, že šest dalších podobných náletů by v té době ukončilo válku, ale tak velkou kapacitu spojenci neměli. Šok pominul a v té stejné době americká letecká armáda zvýšila intenzitu svých denních náletů proti přesně určeným cílům.

Dva týdny po Hanburgu plánovali zasadit německému průmyslu poslední ránu. Cílem byla továrna na výrobu kuličkových ložisek pokrývajících velkou část potřeb Německa. Útočný roj se měl rozdělit na dvě části. První vlna zaútočí na druhotný cíl, leteckou továrnu na výrobu Messerschmittů v Regensburgu. Potom nerušeně odletí do severní Afriky. Druhá vlna deset minu po první potom přiletí nad Schweinfurt zatím co německé stíhačky budou na zemi doplňovat palivo. Bitvu pak svedou cestou domů.

Udivený štáb německé obrany zaznamenal dráhu první vlny letící stále hlouběji do německého území. Nemohli vědět, že plán se hatí. Počasí v Anglii pomohlo nabourat pečlivý americký plán. Neočekávaná nízká oblačnost zpozdila let druhé vlny. Výsledek, německé letectvo s doplněným palivem a znovu na ně čekalo. Ještě před tím než na Schweinfurt dopadla první bomba bylo ztraceno 21 létajících pevností. Výroba ložiskových kuliček byla na šest týdnů přerušena, ale cena byla vysoká. Během dvou vln útoků bylo zničeno přes 120 letadel. 14. října se nad Anglií seřadilo více než 300 bombardérů. Trvalo nějakou dobu seřadit tak velký počet bombardérů do formace. Tyto komplikované manévry poskytly německému letectvu dostatečné varování o síle útoku. Proti Američanům se nyní soustředily dvě třetiny německého stíhacího letectva.

Ofenzíva se přesunula od Schweinfurtu k Berlínu. Harris věřil, že s americkou podporou může zničit Berlím za šest měsíců a tak vyhrát válku. Jenže vyčerpaná osmá armáda ho nebyla schopná podpořit. Bombardovací letectvo muselo pokračovat osamoceno. Byla to dlouhá cesta a počasí bylo na konci roku 1943 špatné. Každou noc si bombardéry probojovávaly cestu k Berlínu a dalším městům. Harrisovi posádky způsobovaly strašné škody. Přesto mnohé z berlínských úřadů a továren fungovaly dál. Technické výhody amerického letectva které převažovaly nad Hamburgem už neplatily. Německé obrana pokročila ku předu. Berlín vypadal, že zůstane Berlínem. Do začátku jara 1944 se nepovedlo Berlím zničit. Bombardovací letectvo bylo Němci zle zřízeno. Během čtyř měsíců náletů bylo ztraceno 1 000 letadel. Harris si porážku nepřipustil a Němci válčili dál. Německý průmysl stále zásoboval vojska těžce bojující na východě a v Itálii. Američané se poučili a dovybavení se připojili ke královskému letectvu v březnu 1944. Byli doprovázeni mustangy, podivuhodnými letadly, které měly všechno změnit. Měly dolet bombardérů a manévrovací schopnosti stíhačky. Německé stíhačky tak měly soupeře pro denní boje. Do konce jara 1944 prohrály německé denní stíhačky tam, kde vítězily Spitfire. Američané nakonec zvítězily nad německými stíhačkami.

  • Autor/ři citací: svět ve válce, wikipedie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Panenky z Háčku

Pořiďte si vlastní ručně háčkovanou panenku.

TOPlist